Necelých 40 km severozápadně od Českých Budějovic se rozkládá malé jihočeské město Protivín a v něm se nachází pivovar. Jedinečnou kulisu pivovaru a jeho historickým budovám vytváří 14 ha areál parku, který celý objekt obklopuje. Z minulosti známe, že největším pivovarským závodem Prácheňska je Schwarzenberský pivovar v Protivíně, nyní v majetku země České. Schwarzenberský archiv v Třeboni má záznamy z dávné i slavné minulosti protivínského pivovaru. Přesný rok založení nelze pro nedostatek písemných zpráv udati. Jen toliko jisto, že existoval již v první půli XVI. století.
Léta 1540 dne 29. listopadu věnoval Jan z Perštejna Ondřejovi Ungnadovi ze Suneku a jeho manželce Bohunce statek protivínský se vším příslušenstvím i s krčmami od panství Hlubockého k pivovaru protivínskému obrácenými. Léta 1551 postoupil Ondřej Ungnad své druhé manželce Anně zboží protivínské s tvrzí, pivovarem, podlužím a městečkem Protivínem, načež roku 1554 oba manželé při prodeji panství hlubockému Vilému z Rožmberka vymínili se několik krčem na Hlubocku, aby v nich nadále bylo odebíráno pivo výhradně z panství pivovaru v Protivíně. Roku 1562 se činí opět zmínka o pivovaru při tvrzi protivínské a o panské chmelnici u Protivína.
Roku 1711 přešel pivovar na knížecí rod Schwarzenberský. Poté roku 1892 byl proměněn někdejší protivínský cukrovar v rozsáhlou sladovnu, která hned v prvních letech svého provozu vyráběla přes 250 000 q sladu ročně.
Byla zde prvně vyzkoušena metoda výroby podle Nathana s využitím oxidu uhličitého z hlavního kvašení. Pivovar se tak snažil být mezi nejlepšími pivovary nejen co se týče kvality vyráběných piv, ale i co se týče technického pokroku. Roku 1896 bylo vyrobeno 125 000 hl piva, roku 1899 140 000 hl. Roku 1902 147 745 hl piva. To snad bylo nejslavnější období v dějinách protivínského pivovaru, jehož pivo bylo exportováno nejen v celém Rakousku - Uhersku, ale i do Ameriky. Měl své vlastní sklady v Praze, Plzni, Vídni, Terstu, Záhřebu, Berlíně, New Yorku a i jinde. Během první světové války došlo ke ztrátě zahraničních trhů.
Po 2. světové válce přechází pivovar znárodněním do vlastnictví státu. Po většinu pobytu v náručí státu byl pivovar začleněn do n.p. Jihočeské pivovary se sídlem v Českých Budějovicích. Jen krátce v 50. letech byl základním závodem podniku Pošumavské pivovary.
V červnu 2000 a.s. Jihočeské pivovary prodaly závod Protivín městu Protivín, které se stalo 100% vlastníkem pivovaru. Tím, že město pivovar odkoupilo, se dá říci, že jej zachránilo, jelikož záměrem Jihočeských pivovarů bylo provoz pivovaru utlumit a postupně jej zavřít. Za což patří městu Protivín dík.
Z důvodu nedostatku finančních prostředků ke koupi celého pivovaru se město Protivín posléze rozhodlo pivovar prodat. V listopadu 2000 město prodalo pivovar libereckým podnikatelům, kteří jej provozují do dnešní doby. Jejich snahou je zachovat tradiční technologii vaření piva a pivovar dále rozvíjet.
Název Platan se poprvé použil v roce 1973 pro 11% světlý ležák. Inspirací k tomu byla pro tehdejší vedení pivovaru překrásná trojřadá platanová alej v našich podnebních podmínkách ojedinělá, lemující příjezdovou komunikaci do pivovaru. Protože se pod tímto názvem stal pivovar známým a zákazníci kladli rovnítko mezi Platan a Pivovar Protivín, bylo rozhodnuto o tom, že název Platan bude nejen logem pivovaru, ale i názvem všech zde vyráběných piv.